12.06.2017  |  Sport

Miš-maš, buřty, medaile…hodí se to k sobě? 

Ano, pokud máme na mysli naší Plzeňskou školní MOLTEN ligu v miniházené. A nyní k jednotlivým pojmům.

Miš-maš. Přijedou děti z několika škol. Ale jejich družstva nejsou školní. Děti jsou rozděleny do pěti družstev tak, že v každém družstvu je jeden nebo dva zástupci každé školy. A o každé družstvo se stará dvojice deváťáků, a ti jsou také z různých škol. A rozhodčí jsou také deváťáci a také z různých škol. Děti hrají svá utkání, vedoucí a trenéři je koučují a tráví s nimi přestávky, rozhodčí hlídají časový rozpis a řídí jednotlivá utkání. A nad tím vším dohlíží přítomní učitelé, občas s něčím pomohou, poradí. Ale ono není ani třeba, deváťáci zvládají své funkce velmi dobře.

Buřty. Již tradiční rozloučení s celým ročníkem ligy. Po posledním utkání se každé družstvo posilní touto typickou českou uzeninou. Jen letos nám naše hodné paní kuchařky upekli 110 kousků. A mnoho jich nezbylo. A co myslíte, jaká příloha vede? Myslíte hořčici? Kdepak, je to kečup. Inu i tradice se občas trochu mění.

Medaile. To je letošní novinka. Můžeme poděkovat hlavně házenkářskému klubu Talent Plzeň, který je garantem ligy, že nám medaile opatřil. A nevěřili byste, jakou udělaly radost. Ještě odpoledne jsem potkávali ve školní jídelně i družině naše borce a borkyně s medailí na krku a s úsměvem na rtu. 

V naší Plzeňské školní MOLTEN lize nejde o body a celková umístění, nikdo nikam nepostoupí ani nespadne, tady jsou Mistry ligy úplně všechny děti, které se miniházené zúčastní, je jedno, jestli jsou to děti z prvního stupně, které hrají, nebo jejich starší kamarádi a spolužáci, kteří se o ně starají. Tady jsme vyhráli všichni.